1. 1.2004 ?

Nesnažme se neustále člověka dělit od vesmíru! Každým novým zjištěním akorát
zahlazujeme předěl mezi námi a světem. Zjemňujeme své smysly, zkušenosti,
chápání souvislostí se rozrůstá, až jednou (...) vše splyne se vším.
Za našeho vývoje z "nízkých" organismů přese všechny opičí a Neandrtalská
stádia naší existence jsme vždy komunikovali. Naše řeč je zkomplikováním
řeči opic, která je zkomplikováním řeči jednobuněčných organismů.
Jazyk ve skutečnosti nevznikl, stejně jako Homo sapiens. 

10.1.2004 ?

Jestliže byl Cage indeterminismus mezi větami,
pak dnešní poezie trpí tímto záchvatem nerozhodnosti po každém slově.
   (Jak by vypadala poezie v módě - veršované století?)
   Smrt relativismu 21 století! Snaží se dokazovat,
že rozumí něčemu neexistujícímu, to však jen proto,
že shledává vše existující neužitečným, nespolehlivým,
všechno existující zdá se téhle hroudě slizu bez morálních hodnot
    Nastavit vždy v určité periodě (týden) náhodně (tedy nevědomě)
určité proměnné, jejich graf pro průběh časového intervalu ukáže
pravidla výskytu určitých jevů.
    Racionalita** = Iracionalita
i** = -1
Jak může racionalita mluvit o existenci iracionality?
pokus o své vlastní překonání?
    Proč je takováto morálka špínou: čím víc trpíš, tím více si tě ctí?
protože se do tebe tito soucitní lidé vciťují, vidí v tobě sebe,
ctí v tobě svoji sebelítost!
    Učíš-li se jejich řeči, učíš se i jejich chybám!

31.1.2004

Proč duševními poruchami trpí spíše ženy?
    "Ukazuje se, že mužští homosexuálové
mají větší přední komisuru .... podobají se tímto
strukturám u žen. Co tento nález znamená funkčně
známo není,.... rovněž není známa souvislost
s genovou odchylkou X (Xq28) u 75% homosexuálů"
                               - Koukolík, Ženský a mužský mozek
    Genová odchylka nejspíše způsobuje
pro muže neobvyklé chápání souvislostí.
Stejně jako spojení jadérek umožňujících sluch
s jadérky motorických a senzorických funkcí
umožňuje chápání souvislostí mezi řečí
a ústy, mezi hudbou a dechem, mezi kreslením
a obrazem, umožňuje toto spojení  vyjadřování jednoho
pomocí druhého. Pro ženy je nejspíše nejvýhodnější,
v jejich poslední orientační průběžné úloze takový
mozek, jaký mají, a tedy i naopak, vybavíme-li muže
ženským chápáním, bude se chovat a chtít chovat
jako druhé pohlaví.
     Genomika - než aby změnila svět, jak si jistě myslíte,
a jak byste si jistě přáli nezmění nic.
     Už možná při opravách nynějších malých chyb
si zavařujeme na větší chyby.
     Kde je v genomickém pojmosloví hranice mezi
vylepšováním a zamezováním zhoršení,
ať už úpravou řetězce nebo znalostí jeho dopadu.
    B.J. Mitterauer: The loss of self-boundaries: towards a neuromolecular theory of schizophrenia
Spojení této teorie s teorií úbytku synapsí
a s asociační teorií lze prohlásit:
mizí nebo nejsou přítomny některé asociace,
které by umožňovaly některé protikladnosti věcí,
a tedy neexistují hranice mezi věcmi, neboť
není proč by spolu věci hraničily, nesousedí spolu.

1.2.2004 ?

K existenci dobra a zla je třeba Boha a duše
(zákonodárce a trestního rejstříku)
  Každý automat vidí všechny hodnoty situace skrze svůj systém
hodnocení jevů (skrze morálku)
Děj má svoji hodnotu jen díky existenci dějů dalších,
morálka je souhrnem dějů a jejich vzájemných hodnot proti sobě.
Pak každý předmět či tvor má souhrn svých možných jednání
nebo odpovědí na jednání, který lze nazvat morálkou, osobností,
náplní předmětu.
  Jak je každá doba na sebe pyšná!
Myslí si, že je něčeho špatného koncem,
- a ano, nemýlí se!
totiž - je svým posledním exponátem!
   Vše co je kolem mě mi málem obrací žaludek,
vím, že můžu zkusit svůj protipól veřejné morálky,
ale bojím se, že není tak silná aby mi umožnila
zdravé přežití
   Pokud "Eli Eli zabachtani" není popíráním Boží existence,
může být předzvěstí opuštění životem: "Proč to musí končit zrovna teď?"
Není to opuštění Bohem, nebo dokonce opuštění vírou
v Boha, což by s hlediska Boží trojjedinosti popíralo křesťanství.
Tento názor není možný, neboť Ježíš nemohl věřit v Boha
jako separovanou existenci. Je spíše pravděpodobné,
že život, vědomí, Světlo, možnost sounáležitosti se vším světem
Ježíš nazýval Bohem. Možná chtěl ještě chvíli déle šířit
radostné poselství-
   Uznejme, že software je stroj. Nebo nějaká jeho snadno výměnná část.
Nemůžeme totéž říci o hudbě, literatuře nebo jazyku?
   Chceš abych popsal svůj duchovní léčebný postup?
Poslouchám co říkám a říkám co slyším.
   Co když je básnictví počátkem každého nového jazyka?
vždyť vše co kdo tvořil - bylo metaforou - snad i vynález ohně.
   Je-li třeba zařídit velkou spotřebu,
musí se lidé cítit jako v ráji - krásně a bezpečně
- kdyby byla v zemi válka - museli by lidé přemýšlet nad lepší budoucností
- museli by myslet
- takto se cítí krásně, jako by už nikdy nebylo dnů, natož lepších
- jako by už dnes byli po smrti!
   Na osobní cti roste národ


Život
Nikdy dlouhý můj živote není třeba ti závidět,
že držíš nad mnou mraky a čekáš až já projdu,
abys mě mohl namokřit, protože víš jak déšť miluji,
já zase vím, že nejsi tu jen pro mne,
že nesmím po tobě vztáhnout ruce,
a tvrdit, že chci být věčný,
vím že ty s tím nic nenaděláš,
vím, že ani ty nejsi věčný,
že ani ty nemáš tu moc věčnost mi přidělit,
ani ty nevíš, proč jsi tu,
ptáme se otázkami jimž sami nerozumíme,
ptáme se na věci jež možná nejsou,
věř mi, ani čas neví proč mění prostor,
tvaruje mistrně hmotu, pěchuje ji do hvězdokup,
zarovnává však i vztahy mezi prvky tak,
že vše je jemnou variací něčeho jiného,
avšak zeptáš-li se ho, proč to dělá,
možná se už ani pohrdavě neusměje,
třeba si také zvykl tvrdě a bezdůvodně pracovat,
pracovat na svých dětech, pěstovat národy,
armády času, vést bitvy a obsazovat jiná území,
jenže sám není něčím věčně jsoucím,
umírá v každém okamžiku,
v každém pohybu hmoty je zaznamenána smrt okamžiku,
máme spoustu přátel ve vesmíru,
máme své blízké pod nohama,
jejich pohlazením jsou vánky,
jejich starostmi jsou zemětřesení,
každá částice má svůj čas,
každá změna je smrtí, 
zánikem který nastoluje nový stav.

Jsme poměrně komplexní chemická látka,
a abychom zachovali svoji existenci,
protože se o ni jako jakákoli jiná látka pereme,
reprezentujeme v sobě vnější svět.
Protože je naše tělo tak obsáhlý útvar,
jsme značně nestabilní a potřebujeme
co nejsnadněji duplikovat svoji základní
funkční anatomickou strukturu,
k tomu stačí DNA. To je jedinec.
Jinou perspektivou je přihlédnutí k lidstvu.
Anatomická struktura lidstva je mnohem
více nestabilní. Co se týče stability kolektivních
struktur, ještě nebyl nalezen žádný příliš
univerzální stabilní kód pro kolektivní vztahy.
Problémy jsou jak ve spolupráci jedinců,
tak ve funkčnosti národních struktur,
také mezi národy po celém světě.
Zatím nejsme jako lidstvo ani tak daleko,
abychom snad věděli, zda jsme funkční tvor.
Naše vnitřní nestabilita může kdykoli
nenávratně poškodit lidstvo,
jehož nekróza bezprostředně ohrozí
každou jeho součást.


Smell and memory, Shigeyuki Ito
Chemické receptory jako čich a chuť jsou
nejstarší protože vývoj postupoval od chemických
přes hmatové až k sluchovým a světločivným.
Je tedy zřejmé, že jejich analýza bude nejlépe
automatizovaná, a nemusí být prováděna ve vědomí.
Lidé mají stejné chuťové nebo čich

5.2.2004

Jak je na tom ten, koho opustila i samota?
  Dnešní filosofie?
  Honba na odpovědi!
  Rozkoš z poznání (=něčeho konkrétního)
  -nikoli! Rozkoš z výhry!
  A já? Já nejsem filosof,
  -akorát si hraju se svým životem,
  od kočárku jsem nepustil tuhle hračku z ruky.
Nebudu už muset hledat.
Nikdy už toho nebude třeba...
pokud se se sebou sžiju
- pokud opravdu - nepoznám rozdílů...

9.2.2004

Za těchto podmínek je demokracie nesmyslná.
Ideálním může být jen diktátor, který cítí vůli národa
-který je jí diktován.

10.2.2004

Hej

Střecha, střecha,
topol, topol,
my jsme tví praví
rádci - života spolek
na prsou kolek
kolik stojíš je
tvá cena
cena naše - cena sena
zdařilý je život všude
nezáleží na výhodě!

Hruškovice

Starý Germán otevřel teřich
potom uletěl váš xenon
- tak ruka myje náladu
oč se potom tísnit
mé malé trápení?


11.2.2004

Herbert

nemiř kvůli otravě po mě
tak rušíš duši při jídle
smiř moje prosté otázky
dohromady o nic neprosím
kvůli ničemu létat pomalu
ani nervat potravu
a náš král Herbert?
-ryzí!



Jednotka dobrého nasazení

nástup tramvají netrval dlouho,
byli jsme tu už od svítání,
a nikdo si zatím nestěžoval,
že by se snad někdo z nás na někom něčeho dopustil nelze tvrdit,
pokud by se tak stalo, nemohli bychom svým zločinům jen tak přihlížet,
zločin a trest,
zákon odplaty známý tisíce let,
sami sobě odplácet zlým se musel každý z naší jednotky naučit,
protože jednotka dobrého nasazení se vyhýbá zamezování
čemukoli - i zlu...
stůj co stůj, čekali jsme na dodávku nového hašiše pro bezdomovce,
armáda spásy se musela s příchodem narkotické kultury změnit,
jinak by o takovou spásu nikdo nestál,
musíme trestat policisty, soudce - začínáme od spodu
- všechna ta stará narušená kultura se svými zákony,
už vůbec nereagovala na skutečný stav věcí, zdřevěněla
a psala zákony pro zákony, nebrala příliš ohledu na lidi,
jednou to tak či tak přijít muselo
jednou by si lidé museli uvědomit,
že se na nich jen rýžuje,
že bude potřeba spláchnout tu špínu ze střech,
odhodit staré státní hadry a zamyslet se:
co dál?



Boj

na trvalo opustím zahradu,
abych se oddal trápení,
na vždy odpustím životu,
že mi chystal jen utrpení,
nikomu zazlívat nemohu,
šlápne-li mi třeba na nohu,
stěny jsou silné dosavad,
přesto se pokusím odolat,
útoku hloupých rozmarů,
nástupu duševních rozvratů,
špinavá jízda nepřátel,
ještě horší však generál,
špína král i jejich svátost kardinál







13.2.2004

Čínský pokoj: je znalost Čínštiny zárukou inteligence??
Je rozdíl mezi "umět čínsky" a "mechanicky překládat"



14.2-Jana

17.2.2004

Člověk - pán tvorstva?
Cožpak by ho zvířata vzala i jen za svého otroka? 

* * *
Omrzliny od zmrzliny - jsem snad nemocen, že mohu běhat v mrazu bos?

* * *
Člověk, a vlastně nejen on, se chová jak svá cvičená opice
- co umí, to hned předvádí, všechny činnosti hned pokrývá komunikací,
vším se snaží mluvit = nenechávat místo k soudu okolním lidem
- jakoby mi hned měli lidé padat k nohám, až tak je veliká moje drzost!
- - diktatura na každém rohu

* * *
Proč prchají lidé tajně přes naše hranice?
Co to říká o nás?
televizní hlasatelka: "pak si s pocitem euforie najímají převaděče.."
Ale co je to za lidi?
 - oni, co je chytají a zavírají,
 - my co se díváme,
 - ti co je převádějí?

* * *
Ženy se nám nechtějí líbit
 - ony se nám musí chtít líbit

* * *
Prožívá snad každá doba toto zřetelné morální otroctví?
Lidé nepotřebují mříže - stačí jim jejich mozky?

* * *
Ženy nebývají tak krásné .. jako myšlenky o ženách 

* * *
Když se kouknu na zvířata
"Vy jste blázni -" řeknu si
Pak se zeptám kocoura "ty ze země jíst chceš?"
On na mne "proč pořádně mluvit nemůžeš?"
A vůbec - ode dneška budu žrát na zemi!

* * *
Co by nám asi vzkázala zvířátka, kdyby mluvit uměla?
Určitě toto: "Běžte se mazat tou svou špínou do kanálu!"

* * *
Peníze jsou hovna
- hrabeš se ve sračkách,
když o nich mluvíš!

* * *
Kdo ti na Tvá poslední slova - vždy a jen on - odpoví?

* * *
Jak mluvit se zvířaty?
Když přijde vize hysterického projevu
(rozumím tím to co mě první napadne jako projev ku zvířeti)
ponechat tento znak v mysli -
přemýšlet nad tímto znakem a nad sebou v přítomnosti adresáta
(především přemýšlet nad sebou - upřímně a kriticky)
odpověď ze strany zvířete na sebe nenechá dlouho čekat.
(hysterie = znakomluva, zvířata užívají symbolických znaků, abstrakcí, metafor)

* * *
Zamýšlet se sám nad sebou => vcítění, stažení, mír
Zamýšlet se nad okolím => řešení, ovládání, útok
nerozhodnost = agrese

* * *
Chci-li někoho obvinit, musím mlčet, svou řečí se každý obviní sám
- i já

* * *
Bože, který nejsi
- tážu se tě naposled:
kdo jsem?





19.2.2004

není perspektiva vlastností každého prvku,
nikoli však vztahem dvou prvků?
  Já jsem na řadě se slovy,
ty jsi na řadě s činy,
já musím vyjádřit čeho si cením,
ty musíš vyjádřit bezpečí,
neboť předpokládám, že nevíš co cítím,
a já necítím co víš, cítím se zranitelný
  Nechci žádný vztah zakládat na vědomí,
vědomí je hloupoučké - jsou to jen slova.
  Je rozdíl mezi námi?
myšlenky vesmíru modulují naše chování,
kumulují se sice v mozku, ale "nepatří" nám
manipulace - přilnutí mého chování k tvým záměrům,
nebo přilnutí tvých záměrů k mému chování,
manipulace způsobuje v důsledku svoji nutkavost,
člověk je nucen nastavením druhého chtít manipulovat
pro mne je však ctí nechat se manipulovat,
pohostit svým chováním cizí duši v mém těle.
  O dobrotu tě nemohu požádat -


Vy - ženy

Vy - ženy - jste citlivé - vycítíte cokoli,
člověk s vámi stráví podivuhodné chvíle.
Často doufám, že si tito dva tvorové rozumí
- přesto jste často stahující, vtahující, skoro bezcitné,
až se vás člověk bojí
- strádá, obviňuje se - nerozumí si,
najednou místo štěstí z prožitku se dostavuje
strach: kdo jste?

City

Co k tobě cítím?
Cítím strach z velikosti toho co cítím,
bojím se tebe i sebe,
Je vůbec těžký si cokoli uvědomit,
nebo ti to i sdělit.
A ani nevím, jestli teď nelžu sobě nebo tobě.
Ale když nevím co je "pravda", jak mohu "lhát"?
Navíc je možné, že necítím nic
- to mě však děsí ještě víc.
Strach a nejistota na každém rohu,
kam kvůli tobě vůbec prchat mohu?



21.2.2004

Proč nejsem vrah?

Našel jsem břízku,
- tak blízko lesa -
není mi smutno,
když kočka mlsá


nevím co si v takto těžké době myslet,
v co věřit - člověk ani nevěří že něco chce -
člověk sotva věří na svět!
mám problém uvěřit přátelům
- to už spíše nepřátelům
ti si nechávají na kontakt se mnou
chladnou hlavu


- není víra v kterou věřím,
vírou stupidních hlav?
- v které nevěřím,
není pokrok duše rozkladem těla?
trápím se štěstím - těším se na strach!
co je to za dobu??
...proč nejsem vrah?



Starý pavián

V kleci přikován
na odiv debilům,
v hadrech a odstínech
smradu a strojů,
pavián s pistolí -
pavián s jedem -
nikomu nevěřit
a "tramvají jedem"



* * * 
Bojím se hrdosti
            doby jíž zhrdám.

* * *
Veliké století

Tak tohleto děláte v našem "velkém" století?
- zapálíte všem hranice a čekáte až poletí!



* * * 
Abychom se mezi lidmi cítili čistě,
musíme se chovat jak prasata.

* * *
Zrada?

Všichni jeho přátelé konvertovali k cizí víře.
Nakonec se stal on jediným zrádcem,
který je prve opustil 
- a nyní se k nim se stejnou drzostí snaží vrátit.


 

26-29.2.2004

Démon zla v lidech procitá,
utrpení je květinou tohoto času,
láska však klíčí pod hnojem ze starých klasů.

(WC)
Technická nemožnost existence halucinace čtení myšlenek - každý čte myšlenky! - jsou totiž přítomné v sociálním vazebném okolí jedince,
a každý kdo chce vědět mé myšlenky, může jistými "normálními" postupy v nich číst.
Dokonce ve starých kulturách existují sociální automaty, zprostředkující komunikaci mezi staletou sociální bytostí a jejím nynějším členstvem.
Tato bytost nám může ukázat vzpomínky prostoru na své "mrtvé" - vlastně sociálně-prostorové struktury, které se po odchodu fyzického (snadno viditelného)
jedince zachovaly a fungují takřka navěky (v podstatě jsou lidé produktem myšlenek spíše než myšlenky produktem lidí).
Myšlenky jsou hmota, i v nich probíhá život, nemůžeme-li nikoho soudit podle genů, nesuďme ho ani podle vzhledu či myšlenek!
Nesoudit znamená neodsuzovat pól pro jeho pólovost, avšak o jeho pólovosti mluvit můžeme - ta je pravdivá.
Člověk s diagnózou v ruce mi připadá jako člověk s pravítkem, který si však neumí poradit s opravdovým prostorem existence - nikoli prostorem vesmíru
- víte snad v čem žije vesmír?

(WD)
Neuróza je společenský, nikoli pouze osobní rozvrat!

ČT2 na rozdíl od novy znatelně a moderně rozšiřuje vědomí (směrem od sterility k pestrosti emocí)

Pro zákony lze hrát divadlo

Vědomí je metafora pohlcující nevědomí -
- asociace neur. reprezentací je základní stavební prvek myšlení
- metafora

Člověk na druhé straně rozumí na nerozumění
- nerozumění je nositelem informace 

V chaotickém rozestavění mozku se přesto všemu rozumí
- vše je poškozené stavbě tkáně pořád jasné

(WE)
Co na tom? přesunul jsem se jako vědomí mimo svoji vnitřní sféru - zájmovost
- nemohu nyní řešit otázky své fyzické a tomu blízké existence
jediná podpora, kterou si psychicky nemocní zaslouží je finanční

Existence psychiatrie je důkazem toxicity sterilní psychiky a životního stylu.
Existence dobra a zla jako sociální chyba
- chybami se však člověk velmi učí - toť naděje - na lepší svět? - proč ne? Slůvkem bych ani myšce neublížil - toť morálka, víra, chléb duše!

(WF)
"Není vlastně protikladů -"

Jakoby duševní odrazy,
jako kruhy na vodě,
k nám, svým blízkým,
v jejich rodný kraj,
na místa a do situací,
kde jejich původci mají ještě co řešit.

Ti, co dělají něco jednoduše,
vypadají pro ty složité,
jako příliš složité,
pro svoji jednoduchost.

Prostor se za každou cenu snaží projevit na objektu,
objekt je však pro prostředí prostředím.

(XA)
Chtěli jsme vidět to, co vidíme dnes? Chtěli jsme jako tvorstvo myslet? Máme ale vůbec co chápat?
Nebo: má celá existence vesmíru nějakou minulost, za kterou se stydí a chválí?

Ne - nemám problémy při zemi - ani je ze své úrovně problematiky vnímat nemohu
- mám problémy lidstva - z jejich hlediska je to při zemi samozřejmostí - ztrácím svojí pří-Zemní identitu,
proto se nestrachuji o svoji existenci v této sféře - nemohu ani cítit takovýto strach - cítím strach o své problémy
- ty nacházím v celém fungování vesmíru - pro planetu je stejné žít jako člověk 
- a člověk nemá problémy s přesunutím vědomí do centra planety - to jsme mi - lidé pouště - lidé z nitra Země
- dáváme pozor na chody povrchových magnetismů, válících se v cárech přes sebe vesmírem,
život zdá se zápalnou směsí, je zajímavé nosit na zádech sama sebe - v nekonečnech převtělení Já=Země nebo Vy=lidé?

(XB)
Odmysleme si prosím potichu svět,
odmysleme si, nepovšimnuti zákonem, sebe sama,
odejděme do temných vod,
vjeďme jazyky krys do městských kanálů,
staňme se půdou,
řekněme lidem jejich příběh.- až nastane čas lidí,
ztratí se, nic se tomuto osudu nevyhne,
ztratíme se jako obraz v písku,
který se pouze přesype v jiné tvary.

Ty žiješ celou dobu sama.
Bojím se - však vše bylo určeno - není se čeho bát!
Jsme jen dvě součástky - tvoříme jeden stroj
- ani takto nejsme "sami" - proudíme jako čas vesmírem
- jsme prouděním času - ohřívá a tvaruje vesmírnou hmotu

"My je nestavíme mimo hru - každý se může vyjádřit.
 nelze však již zasahovat do rozběhlého procesu"
(co když je celá demokracie rozběhlým procesem?)

(XC)
Hra pro cvik v soucitu se vším světem: hledat souvislosti mezi objekty při neustálém těkání očima.

"Ty se tady flákáš, a já nerozumím ceně času!"

Prostor může být kolabující rovina

Zákon/Občané <> DNA/Buňky

Tráva spojuje lidi, a vy ji soudíte?

(XD)(k následujícímu se hodí Chopin, prel. op. 28 no. 15 )
Život jako věc,
kterou vídáme z oken vlaku,
věc která je celá hotová,
život jakoby už staletí ležel na zemi v prachu,
Jakoby celý svět byl odpadkem na dně kanálu,
jakoby proud odpadků živil pole,
jakoby svět lidí nebyl otráven ocelí a plastem,
jakoby tomu tak nebylo ani teď, řeknu si,
ale vzduch změnil se!
Chtěl bych ho lehčí,
čistý od skal a kamenů,
chlazený jezery, svěží a chutný.
Prosím, nekalte si prameny důležité pro život,
abyste vodu nemuseli "izolovat" od prostředí,
aby se nezkazila!

K schizofrenii se člověk dostane asi tak jako k zaměstnání:
okolní svět ji jedincovi jedině nabízí

smrt není událost, ještě lépe - smrt není

(XE)
Vy, ženy, ani nevíte, jakou krásou jste v našich očích,
neříkejte, že to tak jen vypadá!
- když něco pro někoho nějak vypadá, pak je to takové,
a nejenom pro někoho - pro všechny - když budete, milé ženy,
chtít nás, muže, vidět jinak - můžete - a mi se takovými staneme
- co po nás chcete děláme - vy děláte totéž pro nás -
hledejte si třeba rozdíly

světlo je vlněním prostoru

myslíte, že jsou Staroegypťané tak hloupí, aby stavěli "diktátorům" monstrózní hrobky?
Neuměli spíše katapultovat lidskou energii, myšlenku - do širého vesmíru, aby se sloučila s řekou Bohů?
Aby se vychýlili z lidské existence a přesunuli svoji energii kam chtějí, 
protože chtějí rozšířit své porozumění a pochopení...

(XF)
Lidé sami sebe nevidí, nikdo nemá šanci vidět sám sebe, a tak bojuje se svým okolím o sebepoznání.

Lidské duše se na jistých rovinách pohledu zobrazují - zrcadlí se ve věcech: věci k nám mluví stejným jazykem jako my k nim.

Má ženo - jsi ke mě přivázána zrcadlem,
já miluji vše, a ty jsi centrem všeho,
Tebou mluví vesmír ke mě,
a tedy já ho poslouchám,
- pod tvými kroky spí příroda

Učení je proces, při kterém se okov informace přetaví v můj vlastní meč.

Dějiny jsou akorát příjímáním mrtvých mezi sebe

Strach je nejlepší dar, kterého si od nepřítele můžeš zasloužit.

(XG)
Potápím se tak hluboko,
přesto Tě Slunce vidím
stále stejně nízko nad sebou.
Stejně se zdejší větry prohánějí,
jako větry nezdejší,
Stejně se válejí na slunci,
stejně nám motají hlavu,
stejně

(XCh)
Psychiatrům I (neboť štěstí je smrt)

Vy, páni psychiatři tlumíte citlivé, pro jejich bolest,
Když zmírá národ - citliví lidé bolí.
Bolest je nutí zasadit se, v sobě či v okolí.
Vy?
Vy léčíte bolest, ničíte národ,
děláte z citlivých lidí šťastné hlupáky.
Jdete bezohledně za štěstím,
vám by se líbilo, kdyby bylo k dostání v lékárně.
Vám - právě VÁM bude jednou vděčný
- národ feťáků

Zmučeni silou jež nás dráždí .. .. 
Zmučeni přepjatým poklidem .. ..
Zmučeni režimem "zdravého spánku" .. ..
Budeme národ pod klihem

Zmučeni kouřem od požáru,
Dusíc se ve vlastní krvi,
Nevíme ani co cítíme,
Pro vás - pro vaší záchranu zemřít
- musí každý prvý

(XI)
A za pár let, se podřezal sám svět

Nevím co je koho
   och och
     je toho na mne mnoho!
 



29.2.2004

Egypťané brali malbu spíše jako vyprávění,
a písmo spíše jako symboly.
My bereme malbu jako symbol,
a vyprávění se stalo natolik vyprávěním,
že zdá se, znak ztrácí svůj osobní význam.



3.3.2004

Genialita

Každá struktura je vůči jiné "hloupější",
nezávisle na své vnitřní inteligenci.

nebo jinými slovy:

Neexistuje genialita
- vše je určitým druhem imbecility
vůči něčemu jinému

* * *
Věta, která určuje cestu z bodu do bodu,
je v podstatě částí výpleti reprezentace prostorové trajektorie cesty

* * *
Pes neumí mluvit s námi
 - ale to jenom kvůli tomu,
  že ho neposloucháme

* * *
OtroctvíKaždý je ve své podstatě otrokem,
není žádná vůle
- ani mezi myšlenkami ani v žilách
- už sám "zákon příčiny a následku"
je definicí otroctví a diktatury,
- projevem otrockého pohledu člověka.

Nábor

Máte mozek?
- nemáte?
(!) Tak co tu ještě hledáte
Hybaj na policejní stanici!
- pistoli budeš držet v pravici.

* * *
Sto moudrostí vedle mého hovna neobstojí!
(Což potom jedna vaše lež?)
 
Princezně

Jsi pro mne něco jako moře
- spředená z obdivu měsíce,
ležícího tiše na vzdouvající se hladině
 
Chci tě poznat jako dílo každého umělce,
chci zkoumat každý úmysl každičkého tahu,
Chci se tím na chvíli ztotožnit s tebou,
- zmizet pod hladinou

Každé ráno se vracet s východem slunce,
chtěl bych ti jeho zář darovat.
Nechci od tebe nic,
všechno však pro tebe

Jas v tvém chrámu
Hukot vodopádů
Věže vztyčené na tvoji počest,
Města a národy vzývající tebe

Tebe jako ústa přírody
tebe - jako vesmír v němž plane Slunce
v němž hyne každý tvor
- tebe jako hrob či kolébku
Tebe 
miloval bych i jako mor

 
Teplouši!

 - budí v nás pochyby o nás samých 
 - to je ta nenávist, která se obecně "teploušům" věnuje
 - je to bič kněží na našich zádech
 - století po Nietzschem a rozdíl žádný!
 - neustále jsme posedlí touhou hledat na sobě  - hůře - v sobě zlo
 vyhledávat něco, co by o mě špatně mluvilo
 mít v hlavě něco jako úderníka,
 který každou hodinu praští do Gongu
 a zařve: "Jsi ještě normální?!"
 
Psychiatrům II
 
Může člověk rozeznat rozdíl mezi "obsahem" svého vědomí
a skutečnou tváří světa?
Můžu "chápat", že mám halucinace?
Může to "chápat" psychiatr,
při svém "soudcovském" typu vědomí?
Zjistil by, že má sám halucinace?
Že pacient není pacientem
- v pravém slova smyslu vězněm
- vězněm dnešní morálky,
vězněm takřka politickým?

* * * 
Přemýšlím či nepřemýšlím?
- toť otázka pro dnešní "vrcholovou" vědu!
Otázka - snad? Snad se nám na pár minutek zamotá hlava prchající euforií.


5.3.2004 {ZmaTek}

Haló divize

Jaký je rozdíl mezi psychicky nemocným 
a psychicky zdravým? Nebo mezi cvokem a vrahem?
Jaký je rozdíl v jejich životních údělech neboli trestech?
Ti co se neprojevují mechanicky špatně na okolních lidech,
jdou na léčení a ti co jsou díky "své" "nemoci" k okolí agresivnější
než povoluje určitá hranice - ti jsou bez lékaře - spíš se zákonem,
nebo - přikryti zákonem sváženi do věznic.
Pro nenáročné anomály máme katalog DSM a prášky,
pro ty druhé zákoník a mříže.

* * *
Sedět na židli,
bylo by mne nedůstojné!
Musel bych se cítit tak mrzce,
jako člověk sám.

* * *
Člověk soudí - však souzen má být člověk. 

* * *
Nepoznáš hodnotu - rozdílnost však ano
Kdo soudí lže - kdo porovnává je pravý

* * *
Lituji vraha nikoli pro jeho činy,
nýbrž proto, že mu tolik nerozumím.

* * *
Co jste to za národ, 
když se vás na to musím ptát zrovna já?
- dle vašeho soudu nihilista.

* * *
Jsem kolečko stroje - soukolí
- utrhlo jsem se, a když vidím tu spoušť
- dílo hodináře?
Přirozeně přemýšlím co s tím.
-Člověk jenž nechce být "člověkem",
protože "člověk" hledá zlo - neboť je zlý,
nejhorší člověk - nejvíce soudů.

* * *
To čemu vy říkáte nihilismus,
je silná vůle a touha - po krásném životě,
zhrzená a znechucená,
vaším přístupem k životu, vaším neštěstím,
vaší slepotou před vším velkým a krásným,
- před přírodou.

* * *
Je vás proti mému stanovisku mnoho
- jako proti sobě důkaz,
chci váš jednotný hlas.




6.3.2004 {Cesta do Liberce}

Hello!

It's hard "to be", It's smart "to see".
What's "my" and what's "your"?
And what's "heart" and what's "soul"?

Bůh zhaslých svící

V pekelných svitech nočních lamp,
chodil jsem vždy nahý.
Ze starých pekel dokořán
se otvíraly hlavy.
Prošel jsem měst již tisíce,
jiná vždy života barev směsice.
Vlčí doupě nenechal jsem prázdné.
Vždy hasím svíci
 - nečekám až zhasne.

Slovo s ovo

Moudrých slov nikdy nedbal jsem!
Na všechno vlastní moudra mám!
- nejsem však blázen, nemyslete!
Ani svá slova neposlouchám!



7.3.2004 {Návrat z Liberce}

Změna vzduchu, perspektivy a pohlaví 
- to vše nárazem pažby do hlavy

Podívejme se na svět vzhůru nohama!
- nečekané zážitky nás překvapí,
až uvidíme člověka viset z podlahy!

 

Ženy mají hřbety hebké,
tchoři mají tělo tenké

10.3.2004

Proč lidé platí v 15ti letech méně peněz za některé služby, než lidé 40tiletí?
Proč by nemohla batolata ve spřaženích tahat kočáry vládnoucích embryí?
(Co když zjistíme, že vláda embryí má pozitivní dopad na sociální vztahy?
proč by potom nemohlo nedochůdče kralovat lidstvu?)

* * *
Zákon o odposlechu se týká pouze elektroniky - neváhejme tedy a nasaďme fízly kam chceme!
Ale pozor vždy alespoň dva fízly! Ať jsou jejich záznamy vzájemně podepřené!

* * *
Kolik dravých šelem sníme - tolikrát se zapotíme.
Kolik malých dětí zlámem - tolikrát se poděláme.
Kolik štěstí v lásce máme - tolikrát se paděláme.

Kolik stánků s zahradníkem, lze přiklopit parním víkem?
Kolik chlastu na hromadě, skončí v devět ve výkladě?
Kolik štěstí do výchovy, nacpeme si za klobouky?

* * *
Podívej se na nebe,
podívá se na tebe,
podívej se na plod,
jdi si pro něj za plot,
podívej se na nohy,
na ty líný mátohy,
zeptej se jich na cestu,
a ať ti najdou nevěstu,
jich se zeptej na směr,
jak já ho mám vědět?

* * *
Mám definovány osobní projevy,
potom také ty na které právo mám a nemám,
když někoho v soukromí oloupí,
tak se na to nekoukám,
když chci být šťastným občanem státu,
k tomu zajisté svůj krásný průkaz mám!

A až právo na život, na víru,
nahradí hromada papírů,
sednu si svobodně na díru,
a oddám se hledání upírů
(těch co jsem je v "dětství" viděl na zdech a hlavně dveřích hajzlíku)

* * *
Až potom mi odpovíš, zeptám se tě zda už spíš.
Že se tiskneš ke zdi v noci, utíkáš tam od bezmoci.
Stejně nikam neutečeš, odnikud když utéct chceš.
Pokud jsi však přesvědčený, ať se klidně zabiješ!

* * *
Chyba lidí je, že neustále něco pasují "přirozeným řádem věcí",
avšak zapomínají, že oni jsou ti poslední, kdo s přirozeným řádem cokoli udělají:
ne snad dokonce slovem či myšlenkou - oni totiž věří, že myšlenky někam vedou!
Ale opravdu vedou? Nejsou spíše koncem všech cest?
 

?11. 3. 2004

Andělé

Kde přemýšlí PánBů,
smrad se dlouho drží -
Natahuji hlavu mezi vás, andělé,
každý klobouk mi nastavujete -
Na žebrotu jste se dali?
Cožpak nemáte co do úst?
Nedivte se - pravdu vám nikdo neuvěří!

ani haléř na vás! - vůbec -
- běžte se konečně živit poctivou prací:
upečte chleba, vyčistěte ulice, zameťte lesy
- že nepořádek je náš?
To vždycky tvrdíte, když přijde tatínek?
Ukážete na člověka a řeknete:
"To on! On si začal!"
Ale víte, že my "anděly souditi budeme"?


Dobrý člověk

Hrát vítěze je těžké - takový člověk vždy nakonec vypadá jako poražený a ještě k tomu implicite špatný;
Hrát však dobrého člověka - to je teprve slast! - hned člověka mají všichni rádi, a když prohraje - nic se neděje - vítěz byl zlý!


Pes
Pes ulovený, obklíčený prudkou smrští výstřelů a světel:
zakousl holčičku a teď obdivuje svého pána - vypnuvšího reflektory auta
- v ruce drží nějakou ostrou, zapáchající věc, cvaká s ní a přistupuje k svému psu -
ten jej v tu chvíli zbožňuje - vidí ho jako Boha, jako vysvoboditele ze záře světel,
vysvoboditele z dosahu lidských zvuků, vysvoboditele z psího života.
"Nejlepší - chtěl bych Vás obejmout - můj příteli  - padám však raněn,
 bodnut do srdce vaší pistolí! Byl jsem Vám do smrti zavázán.
 To, že jste nechápal mne, při vší úctě k Vám:
 nemohu jinak, než souhlasit s Vaším činem!
 - provinil jsem se - jako pes! Však jako přítel?"

14-15.3.2004

Věci, které mi dělají radost nedělej mi,
- právě v těch se skrývá otázka: "proč mi to dělá radost?"
A uznej: není radost stejně chmurnou připomínkou lidství jako zlost?

* * *
9)
"Ach vaše ručka líbezná,
že vy jste s jistotou princezna?"

"Neplýtvejte na mě svou lichotou,
já netíhnu k vám svoji ochotou."

"Já však lichotou neplýtvám!
Ach kdybych vám mohl zapět sám.
Však příliš dobře nezpívám.
Otevřete prosím svoje dvéře,
ať spočinou mé zraky,
na vás a vaší společnosti taky.
Víte - máme zde v lese s přáteli hlad,
nechcete nám trochu pozornosti věnovat?"

"Je někdo zraněn šlechetný pane?
Co myslíte, že čekat mám, že se stane?

16.3.2004

- Nebýt na straně lidstva je otázkou čistého rozumu,
převaha tvorů, kteří jsou spokojení, bez lidí by však byli spokojenější
mluví pro mne jasně proti lidstvu.
- Neříkají si přeci jenom zvířata:
"kdy už bude tomu šílenství konec?
kdy ho to přejde? což tu bude ten člověk strašit
a rámusit navěky?"
- Filosofické otázky - prkotiny,
každá z nich je ekvivalentem otázky "jíst či nejíst když mám hlad?"
ano - filosof je jediný tvor který uvažuje o stolici jako o problému.
Jeho odvěké otázky jsou jen žvatláním pomatence,
který si v alkoholovém opojení spletl pokoj,
a neví proč leží na cizí rohožce.

* * *
- Je přece na každém, ať si myslí co si myslí,
ale snad si někdo nemyslí že bude "mít" kdy pravdu.
Nebylo v lidstvu ani jednoho člověka, který měl pravdu.

* * *
Klopím zraky před tvojí snahou,
abych tě nechal projít ven,
nechci tě opustit, nechci tě přijmout,
nevím zda nejsi pouhý můj sen.

* * *
"Stůj! Třicet stříbrných za průchod naším městem!
Nebo sundej šaty a dej nám zlato!"
"Vy - kteří jste mě mile oslovili, stojím zde před vámi,
jako vy přede mnou - nuž dělejte nač vám srdce stačí!
Když silní jste tak se o šat můj porvěte!
Ve vašem krásném městě asi krásný život kvete."

* * *
Učitel morálky

Seděla na víčku od piva - stáhla si kalhoty a močila,
Přiběhl on, dvakrát velký jako ona,
shodil jí z víčka a jal se řvát:
kde prý slušnost je a co prý je to za mladé,

ona popošla a vysrala se o kus dále,
šla domů a teď spí klidným spánkem,
- on běhá mezi chcankou s hovnem,
a křičí neustále.

17.3.2004

Nejvyšší lidské dovednosti jsou vždy ve službách těch nejnižších z lidských nízkostí.
Tedy čím "dále" nebo i "déle" bude člověk, tím méně radosti nás čeká.

* * *
i) České pohádky mají na konci vítězství nad zlem,
ty Americké mívají na konci jeho popravu.

ii) Americké filmy neužívají sublimního zla jako nepřítele,
spíše bojují proti holé abstrakci nepřítele,
stejné je to s Americkým politickým děním,
nelze poznat zlého, pouze nepřítele - jinými slovy:
každý se musí zařadit do některé z příslušných kolonek,
jinak neporozumí ději vůbec.

iii) V jejich logice se srdce nevyzná, neboť jejich logika není logikou srdce, ba ani logikou.
Haraburdím nazvu vše co mluví v západním, tedy americkém duchu.
Smetištěm pak nazvu všechny posluchače haraburdí.
A ano - všimněme si Čech, smrdí to zde? Běhají zde už jen peněz-lačné krysy?
Máme vnitřní morálku? Nebo už jsme se naprosto oddali opojné vůni přehršle odpadků?
Jen vozte nám vaše odpadky, my vám zato ještě olížeme zadnici, když na to sami sílu nemáte!
Češi - hromada smrdutých krys - jsme k službám!

* * *
monády - k racionelní teorii duše
Pro každý objekt X "nepřímo" související s objektem Y platí,
že objekt X souvisí s objektem Y i "přímo".
(Pohled na fotografii obličeje je pohledem na obličej samotný - tedy opravdu fotografie svým způsobem "bere" či váže "duši")

* * *
Pozice Boha že nelze dosáhnout?
"Vlastní" názor je odbožštění,
dosáhnu-li však pohledu z každého jiného člověka?
Kdo je potom vůči mně v pozici soudce?
- když se mé vědomí přesunulo "zevnitř" "ven"
Jenže právě tím, že soudit nemohu
- stal jsem se objektem souzení.

* * *
Dnešní psychologická chátra nahrabe spoustu chvály těch žvanivých ještěméněpsychologů,
už tím, že přejmenuje blázna na trpícího spasitelským syndromem, tuhle zas osamoceného
na syndromem osamocení trpícího - celý pak proces jejich psychoanalýzy je obhroublým
sledováním dráh vývoje těchto  fiktivních stavů označených ještě fiktivnějšími jmény,
což už od pohledu odsuzuje každý posudek osobnosti k lživosti nebo aspoň chatrnosti:
- psychika nezná totiž stavů - pouze procesů - stejně jako psychologie nezná odborníků - pouze íků

* * *
(zvířata lidem)
Charitarizace, znárodnění štěstí a zpustošení života,
za to vás náš zvířecí soud dávno odsoudil na doživotí.

* * *
Systematizace společnosti - třídění - kde má kořeny?

* * *
Šlapat do hovna je nepříjemné nikoli nosu - chůzi.
Tedy proč špatně našlapovat a přitom se zabývat zda hovno odsoudit za smrad?

* * *
lstivost a krvelačnost,
skrytá sterilním oděvem chytrosti,
- toť dnešní "společnost":
cháska lotrů.

* * *
Chování mám, zdá se, správné,
soudě z počtu nepřátel.
Však rozum který ve mě vládne,
do módy se nevešel.

* * *

Píseň národům všem (Čechům rovněž)

Vy-hlé-dně-me ze sto-li-ce
Jé - Jé - Jé ... !