Naše factory se podílela na výrobě jednoho pobudy
týdně.
Občas jsem taky hrál karty v hospodě.
Věřím, že alespoň v nich jsem
udělal nějaké dobré skutky.
(o těch mi vyprávěl Dědeček)
Prý se to jima v
minulosti jen hemžilo -
asi dřív hráli častěji karty.
Teď jsem se lacině
svíjel v koutě a myslel na ženu:
Pokud bude zase tlachat, asi se neudržím.
- minule taky něco
říkala,
bylo to jako blesk - už se to ani nesnažím udržet -
to bylo dřív -
to jsem ještě měl ideály -
Dneska myslím a dělám to co musím -
myslím, že
je to příroda.
dřív jsem si myslel, že jsem jedinečný - vyjímka - -
Tomu
se nedá věřit
- dáš jí jednu ránu, a takhle už myslet nemusíš -
- nebo
spíš - nemůžeš
- v tu chvíli jseš jeden z mnoha - víš to - vidiš to -
jseš
jeden z těch, o kterých se píše - mluví - v televizi
jeden z těch, který maj přečtený,
jeden z těch, jejichž chování
je popsaný do detailů,
který ani sám nevnímáš.
smrdí mi to tu - ale našel jsem si věci, který mám rád -
to se
taky stalo samo - možná - možná je prostě musím mít rád
Nikdy bych nevěřil,
že budu mít rád takovýhle věci -
- ale teďka?
prostě jsem zjistil, že jsou
to jediný věci - který zbyly -
a přinášej mi ... aspoň trochu potěšení
Od patnácti let sem věřil, že něco přijde -
čekal jsem
-
Jediné co se od tý doby změnilo, je to,
že už nečekám
Pohádky bych zakázal,
a nebo bych je nahradil příběhama o
tuctových lidech...
- no - pohádky za nic stejně asi nemůžou
myslim, že si
za všechno může každej sám
- no - není to díra do světa,
ale je to věc, na
kterou sem přišel sám
- nebo možná přišla sama za mnou,
jako většina těch
pravdivejch myšlenek
- ty si nikdo nevymyslí - ty jsou!
Jediný za co můžu je pravda,
a ta není věčná, nebo
bůhvíjaká
- prostě je - zatím
Hodně sem přemejšlel o lidech,
- jak můžou být
takový, jský jsou?
Takový, že se jim dá smát?
Jak se můžou tvářit tak
"normálně" - jak se tváří?
Dneska už se jim taky nesměju,
už vím, že
sme na jednom břehu...
ale jsem rád, že sem mohl aspoň zažít ten pocit
--
pocit odloučenosti, i když byl jen iluzivní
Často sem taky přemejšlel nad smrtí,
chtěl sem si to ulehčit
-
Ale všechno, čeho sem se bál,
je vlastně to nejlepší, co si vlastně můžu
přát
- kromě ženy, ale i o tý sem si to nějakou dobu myslel
Teď sem radši, když uvaří, a drží hubu -
vím, že se setmí, a
červi mi lezou z huby,
když o ní takhle mluvím
- za to si ale může sama,
jak sem říkal.
každej si za to může sám
Dokonce sme si doma udělali teritoria
- už se to nedalo
snášet
- stačil jenom pohled na ni,
a krev se mi vztekem začala
vařit,
museli bysme se zabít, kdybysme si nerozdělili byt,
abysme se
nemotali jeden druhýmu pod nohy
- máme dítě - jinak bysme to už dávno zabalili
poslední dobou
už doma ani nejím
- to kvůli svědomí
- přece nebudu jíst její jídlo, když
o ní takhle přemejšlím
Pokoušeli sme se udobřit - kvůli dítěti
- ale jakmile s tím
druhým prohodíš pár slov,
víš, že je to blbost - dětská představa
- jo!
Akorát dítě si může myslet,
že se lidi usmíří nějakým slovem -
- to nejde
- když je předmětem sporu právě ten druhej
- to by se musela změnit,
protože při všem, co udělá,
tak jak to dělá obvykle, už mi leze do hlavy
vztek,
všechno mi jí připomíná,
to všechno se mi snaží vecpat do
hlavy,
narušit můj klid - soukromí!
cokoli udělá, ve mě vyvolává odpor,
vztek -- křeč!
Jak se s ní usmířit jinak, než rozdělit byt na dvě části?
- a
ani to občas nepomáhá,
i tak občas musím vyjet,
ona je mi nepříjemná už
svojí přítomností!
- nejlepší je, když je v práci..
vím kdy se vrátí, a
většinou vypadnu pryč,
většinou se vracím až když spí
Ono by to bylo po takovýhle době s každou ženskou stejný...
-
ze začátku sem se snažil do ní vciťovat - chápat jí
- ale časem sem zjistil,
že ona je citlivá na kdejakou kravinu.
Snažit se jí při kdejakým prdu
chápat,
by byla prostě blbost - zbytečnost - mrhání časem
- to by bylo
prostě o nervy
Myslím, že od toho má svoje kamarádky.
Děcku to vadilo, když jsme --ty věci - řešili v jeho
přítomnosti,
občas brečel - ale od tý doby už to řešíme, když je ve
škole,
nebo se snažíme mluvit klidně - hlavně nekřičet
- toho se
asi vždycky lekne, že začne brečet.
Myslím, že bych se s ní občas
na něčem dohodl,
kdyby ve mě neustále --tím jak se chová, nevyvolávala ten
odpor...