|
|
Věř - snad
měl už bych se teď
do hrobečku
vtěsnat?
Už i tady je mi těsno
šílím z vás
jak lámete si vaz
Lamte
mě však nezabijete
Nikdy
Protože srdce mé
je vámi
navěky zkažené
Směji se vám
i sobě
Směji se všem červům
ve vlastním hrobě
A to ještě nejsem
po smrti
A ani nechci
ještě dneska
chci se totiž smát
I posranou smrt
Na lehkou váhu brát
Chcípni smrti
chcípni živote
Jste oba
nedůstojni bytí
Hnití vám přeji
.....slastné hnití
Jsem magor
značky trouba Fagor
jméno mé
Zkažené
výrobky
mražené
V Lednici
jsem kdys
krátká to řeč
leč
malý důvod byl
abych již teď
v stáří svém
důchod mládí zaplatil
Mazlíčkem býti chcete?
kdo mazlit se s vámi chce?
Bůh snad?
Jděte!
Jediný kdo se s vámi
Kdy vůbec pomazlí
Je slovo NE
a to se nikdy nemazlí
Jsem já vaší zhoubou?
Ne
Jsem já vaší volbou?
Ne
Jsem já vaší kolébkou?
Ne
Všechno
i ubohé Já
silné slovo
pocit Já
Všechno ..... .... pomine
Mír můj
jest
Hospodin?
třeba
Nevím
kus mne
je Hospodinem
Každý z nás má
svého
Hospodina
Já
Vy
Ateista
i satanista lže!
Starý svět
pomalinku
polehounku
Kroky tak tichými
jak šlapot hodinek
ze Švýcarska
odejde
Vědecké výtvory
Vaše domy
Děti
Děti dětí
Haldy smetí
Jednou zbyde
poušť
Smýkám před Tebou
milý světe
Lidé drazí
klidně se cpěte
Smrt vás
právě vaším spěchem
dožene dřív
Vodojemná
léta
Více...už
krájím chléb
máslem
voní
Ves
se vůni kloní
není na tom lež
Běž si kam chceš
stejně jednou
Bochník
dojíš
Odložíš nůž
Zavřeš máslo
uklidíš po sobě
A půjdeš spát
Stačí závan
malé kýchnutí
Drak
k letu se přinutí
Dme se
plachtou
bez nahoty stínu
letí
Leč padá
nemá kam
unášen
Rozevlát
rozevlán
Značím si cestu
mojí věčnou sestru
Nenechám jí ladem
má mě
jsem lapen
Nekonečným řetězem
událost jedna po druhé
Jdou
tváří v tvář
.....mě minou
A dělají
jako by se mnou nesouvisely
jenom jako by
udát se mi chtěly
bez důvodu
bez udání
bez citu
však bez přestání
lámu
si
VAZ
Jsem vámi odchycen strčte mne za vrata Budu vám skrz mřížoví mávat Nemusíte se kvůli mne ve vlastním svědomí učit plavat já sám se v něm topit nechci tak plavu čubičku víte?
a vy si klidně o válkách bordelech vraždění sníte nejdete ....Vy.... proudu proti? Ptám se já.. špína hnus a hlína co se vám sype z podrážky když dupete drancujete v pochodech nakupujete v obchodech stojíte v pozorech já si mile rád ....pohov dám
Nejsem
samozvaným spasitelem
necítím se být
vaším kazatelem
Kázat sobě sám
si nedokážu
Zlámu vám vaz
sobě třeba
je mi to jedno
Pro chleba
na dno třeba
Zakroutím kočce krkem
rozšlapu kočárek
Ve kterém spíte
zničím vše
Rozmlátím svět
odjistím granát
Abych se mohl
v tiché
pomalé
a zbožné
Náladě
NAŽRAT!
Jsem si asi
spletl vlasy
Jsem si asi
spletl pleť
Nevyznám se
mám v tom změť
Kýchám
Skáču
Směju
Pláču
To se ještě zbláznit mám?
Jsem si rackem
jsem si vránou
Letím ránem
letím bránou
Obrazy se
nadnášejí
plavou, hřejí
Místy sněží
něha....
Trochu vedle
padá sněhu
více
Hnedle
počasí
sic nevidím
leč tvrdí
že snít si smím
díky
počasí
že nedáváš mi v snění zákazy
Dám si facku
k jídlu placku
Svistne jedna
dám si dvě
Budu se mlátit
Ze dne na den
Dokud
Smrt
Mě nemine
Vžiji se teď do role času
stromu staletého
chcete-li
Představím si vzduch
jak se rok co rok
pořád stejně tetelí
Mám pod náručí
hlínu
Držím se kořeny
zalévá mne nebe
Co schází mi
kromě Tebe
víro
v sebe
ve vás
v sebe - čas
je snad časem někdo jiný
schovává se?
za zdmi špíny?
pochybuji
jako já větvemi pohybuji
časem
sem já
a vy
máte čas svůj
plyne a uplyne
pak čase
STŮJ...
Nemá cenu nevěřit
život je jen jeden
ať smutku
pln
či radosti
vždycky si plavme
s radostí
jsme to jen
mi
kdo zastaví
č
a
s
Plášť
déšť na kapky lebek
Trošku kroutí se
zebe, krysa utíká dírou ve zdi
Upíjí vína
nemáš kryso kam...
Zuby se cení
prázdná, nazelenalá lebka
dříve červů roje
čisto, bílo, dutina
Kousek osoby
kdysi
dnes už ne
holý materiál
precedent
sedící v křesle s pavučinou
doličně a dolíčena, kostra smrtka
před zrcadlem s šuplíky
houpací křeslo
kosa dávno minula
boty její šlapou dál
Nevím
nějak se ani nedívám
no
Plaším
ptáky
vzlétají a usedají zpátky
plaším
vzlétají ptáky
usedají zpátky
Plaším zpátky
ptáky
vzlétají
usedají
Zpátky
plaším
Usedají
Usedají
Vzlétají
Plaším
Usedají
Plaším
Vzlétají
V odraze kaluže
pozoruji jak vzlétají
Žabkou, kamínkem ... hop ... hop hop ... žbluňk
narušuji strukturu
Alespoň v odraze už neusednou zpátky
Pták Noh
Bere si co chce!
Chyťte ji! Zlodějka! Ukradla pět rohlíků!
Žebračka
Nemá naději
Proč žít zde
Kam schovat
Jak maskovat
Kde brát
Proč
Život
Vy jste dali jej
Darem?
Mnohem lépe se dá
množit
MNOHO
Stejných osudů
vašeho
temného lesa
buřte se
Není
Končí
Kočka, vrní si v židli své
má jí odjakživa
uvažujete vůbec o jejím životě?
těžko že?
jak vzpomíná na svůj příchod k vám?
co si o vás myslí?
víte jestli jí chutná u vás?
rozumíte svému mazlíčku?
..no..
proto možná
leží pořád na židli
a sní si
utíká před vámi
do surreality
Iluze
dokážou vám vdechnout život
Planetárních mlhovin
tma, duhová loužička
Do očí září jemnou konturou
duše se třepotá nad leskem
prach je v místech
kam nevidíte
přesto duha
navěky
dobro znamená
nic víc
nic míň
řekl Bůh...