V synchronicitě
vesmíru
jsou zákony jen dva:
Ty a Já
Lze nelze
rozkolit se
smrti vstříc
Není možné
táhnout rakev
bez povšimnutí
Leží
tam jest
je to
nemůžeš ho přenutit
je to
nelze táhnout pěšákem na E5
je to
a už není
Byl to šach mat
figurky se nehýbou
Zamrzly v čase
nelze je v tomto okruhu rozdýchat znovu
Zadržely všechny dech s ním
v partii této
... na věky
Nelze už neštěstím než
zamrzat
šach mat
když řekne
ti čas
budeš poražen
další partie
...není...
Čím víc se nacházím
kosti se lámou pod
tíhou dnů
Nemám více slov
ubývá mi snů
Do temnoty
čím víc světel svítí
Nořím se tím více hloub
Vědění mi
bolest dává
Stárnu
možná přeháním
Čím víc hlavu pod nárazy kloním
tím víc
dostávám
Pes
život má krásný
nerozumí
Já také ne
ale trošku méně
Čekám si na změnu,
ač vím že čekáním se nedočkám
Čekám
Na staré, popsané a porýpané lavici osudu
Až si mě zavolá
Protože doktorka je ta, která si mě zavolá určitě
svět kde není hmoty k uchopení...
svět kde není času k zastavení...
ale přesto v světě tom je dění...
není ruka,
není balón,
přesto děj se hop .. hop .. hop..
Fialková
... barva pocitů?
Kolik jich ještě nemám?
Kolik ještě kde vysypu.
Cítím jak teplo..
Chlad?
Mám se snad ještě za roh..
..podívat?
Kde je ten roh (tvaroh?)
a proč
nedá se s ním troubit?
Směry do neznámých let..
Kam jsem vždy chtěl..
Pohledět..
Ztrácí se mi Zem,
kde to sakra jsem?
Kde je dětství s malými koláčky,
motýlky? obláčky?
proč nevrátit se ... kam?
Já se jednou ...
... podívám!
* * *
V tramvaji
kobylky
se slétají
V divná hejna
Kam pohledět,
já ... 1?
Kolik si vydělám
malých čtveroúhlých
rozcuchaných...
divný pocit,
žádný smích,
stáří?
kolik jsi zažil?
Ryb? Chyb? Starostí?
Jak ryba bez kostí?
V kosti?
Kolik máš? Dosti?
Nač se ptáš...oblak...
Proč nemáš ponětí,
jak vlak v obětí?
Kolik šifer schováváš?
děsíš mě..
jak ustáváš
Jsem již smířen se svojí smrtí, ať se mi
udá kdykoli.
Nemám na tomto světě ničeho jiného, než sebe, proto bych rád odkázal svoje
ostatky na dobročinné účely.
Můj majetek, nechť je rozebrán kýmkoli, kdo si ho rozebrat chce, protože žádný
můj majetek není můj.
Můj duchovní odkaz, protože je ubohý, nechť zůstane k vidění u Boha.
Vše co jsem kdy viděl a slyšel, odkazuji starým známým Hluchotě a Slepotě.
Vše co jsem kdy pozřel, bylo již nejspíš vráceno Zemi.
Do hrobu chci být ukládán, ať již v práškové formě či vcelku, za zpěvu různých
ptáků.
Nechci aby mi pohřeb kazili havrani.