Systém

V tramvaji sedí Jirka a Klárka na jedné sedačce, naproti nim sedí dáma se psem.

Jirka: "Dneska jsme byli s Petrem hledat ty dokumenty, ani nevíš jak to bylo těžký."

Klárka: "To věřím..."

Klárka souhlasně pokyvuje, a naznačuje, že může pokračovat.

Jirka: "Normálně sme tam přišli, a zeptali se, jestli to maj..."

Klárka sleduje za oknem se míhající světla a přikyvuje hlavou..

Jirka: "no a voni řekli, že to sice maj, ale že to prej není vůbec veřejný.."

Klárka: "No jo, to oni přece nemůžou ukazovat jen tak každýmu.."

Jirka: "Ale když je to takhle potřeba...a vůbec jaktože oni to můžou vidět a mi ne?"

Klárka: "No tak mi jsme jenom nějaký studentíci, a někdo ty papíry hlídat musí.."

Zase se otočí směrem do okna, a sleduje auto, které předjíží.
Dáma se psem začíná poslouchat jejich rozhovor, a svého psa si přitahuje k sobě.

Jirka: "Ale jaktože zrovna voni...! Kdo je zvolil? Stejně tak bych to mohl hlídat já.."

Klárka: "No .. to bys moh.."

Řekne a stále sleduje dění na silnici, a trošku ironicky se pousměje,
snažíc se otočit více k okénku. Dáma pohladí psa a skrývá úsměv.

Jirka: "V tomhle systému, všichni říkaj demokracie, a nikdo nemá na nic právo.."

Klárka: "Na to by sis měl zvykat, nějak to fungovat musí..."

Klárka se na něj podívá a pousměje se. Dáma zase přitahuje psa k sobě a za něco ho kárá.

Jirka: "..no..a tak jsme si teda vymysleli..že ty dokumenty potřebujeme pro školu...
        že by nám je mohli alespoň okopírovat, nebo ofotit jen některý pasáže"

Klárka: "pak nadávej na systém...ty systéme"

Řekne jen tak, aby na to Jirka nebral ohled...jen tak mezi řečí..
Dáma se pousměje a dá si psa na klín

Jirka: "No a voni nám teda okopírovali nějaký pasáže.."

Chvíli se odmlčí, dá si chytrácky ruku pod bradu a pokračuje

       "no..a vidíš jak je celej ten systém prohnilej
        ...vždyť oni jsou schopný to vypustit ven, i když prej nemůžou"

Klárka: "no jo, ale jak chceš udělat funkční systém z prohnilých lidí,
         který jsou schopný lhát, aby dosáhli svýho.."

Jirka: "No právě proto...já bych je vyházel..."

Říká zapáleně...

Klárka: "A kdo by to pak dělal?"

Pousměje se a tázavě se podívá na Jirku.

Jirka: "No tak rozhodně ne ty slepci...kdyby se všichni uměli chovat...jako třeba mi k sobě"
       "Kdyby jim nešlo jen o to jejich...kdyby chtěli dělat pro dobro věci.."

Klárka: "Jo..jako mi dva..."

Jirka se vítězně usměje a pozoruje blížící se konečnou.
Klárka se podívá na dámu, která se usmívá a bere si malého pejska do náručí,
zvedá se a odchází.
Konečná.