Prázdná sklenice

U baru sedí žena, zraky upřené na dno prázdné sklenice.
Přichází muž.

On: "Mohu si prosím přisednout, slečno?"

Ona: "Ano, jistěže smíte, jsme přeci u baru.."

         ona se pousměje, on opětuje

On: "Já sem chodím každý pátek, když mám čas..."

Ona: "Já jsem tady pořád..."

         usměje se trošku ironicky a sebekriticky
         on její úsměv opětuje

On: "A proč jste tady sama.."

Ona: "No, to víte..."

         ona sklopí oči
         on se na ní ještě chvíli tázavě dívá,
         pak se zatváří jako že nic a pokračuje dál

On: "Já pracuju kousek odtud...mám to sem docela blízko"

Ona: "Já kousek odtud bydlím..."

         on se na ní podívá a trošku se uvolní

On: "Promiňte, jmenuji se Adam"

         ona se usměje a podá mu ruku

Ona: "Eva"

         směje se a dodává

Ona: "Ne, promiňte - Markéta"

         pochopil vtip a směje se

On: "Dáte si něco?"

Ona: "Díky, dala bych si džus"

         on se trošku zamračí
         a objedná

On: "Jeden džus pro dámu, prosím, a já bych si dal vodku"

         ona se na něj usměje
         on se ještě dívá na barmanku
         a čeká na vodku

On: "Víte, já dělám tady ve stavebninách"

         barmanka zatím přinesla dvě sklenice
         položí je před ně a zapíše na lístek

Ona: "Hmmm"

         skopí oči
         zaboří je do džusu
         a už nepromluví
         po půl hodině se on zvedne a odchází
         za chvíli přisedá si někdo další...