10. 2. 2004
Hej
Střecha, střecha, topol, topol, my jsme tví praví rádci - života spolek na prsou kolek kolik stojíš je tvá cena cena naše - cena sena zdařilý je život všude nezáleží na výhodě!Hruškovice
Starý germán otevřel teřich potom uletěl váš xenon - tak ruka myje náladu oč se potom tísnit mé malé trápení?11. 2. 2004
Herbert
nemiř kvůli otravě po mě tak rušíš duši při jídle smiř moje prosté otázky dohromady o nic neprosím kvůli ničemu létat pomalu ani nervat potravu a náš král Herbert? -ryzí!Jednotka dobrého nasazení
nástup tramvají netrval dlouho, byli jsme tu už od svítání, a nikdo si zatím nestěžoval, že by se snad někdo z nás na někom něčeho dopustil nelze tvrdit, pokud by se tak stalo, nemohli bychom svým zločinům jen tak přihlížet, zločin a trest, zákon odplaty známý tisíce let, sami sobě odplácet zlým se musel každý z naší jednotky naučit, protože jednotka dobrého nasazení se vyhýbá zamezování čemukoli - i zlu... stůj co stůj, čekali jsme na dodávku nového hašiše pro bezdomovce, armáda spásy se musela s příchodem narkotické kultury změnit, jinak by o takovou spásu nikdo nestál, musíme trestat policisty, soudce - začínáme od spodu - všechna ta stará narušená kultura se svými zákony, už vůbec nereagovala na skutečný stav věcí, zdřevěněla a psala zákony pro zákony, nebrala příliš ohledu na lidi, jednou to tak či tak přijít muselo jednou by si lidé museli uvědomit, že se na nich jen rýžuje, že bude potřeba spláchnout tu špínu ze střech, odhodit staré státní hadry a zamyslet se: co dál?Boj
na trvalo opustím zahradu, abych se oddal trápení, na vždy odpustím životu, že mi chystal jen trpení, nikomu zazlívat nemohu, šlápne-li mi třeba na nohu, stěny jsou silné dosavad, přesto se pokusím odolat, útoku hloupých rozmarů, nástupu duševních rozvratů, špinavá jízda nepřátel, ještě horší však generál, špína král i jejich svátost kardinál17. 2. 2004
Člověk - pán tvorstva? Cožpak by ho zvířata vzala i jen za svého otroka? * * * Omrzliny od zmrzliny - jsem snad nemocen, že mohu běhat v mrazu bos? * * * Člověk, a vlastně nejen on, se chová jak svá cvičená opice - co umí, to hned předvádí, všechny činnosti hned pokrývá komunikací, vším se snaží mluvit = nenechávat místo k soudu okolním lidem - jakoby mi hned měli lidé padat k nohám, až tak je veliká moje drzost! - - diktatura na každém rohu * * * Proč prchají lidé tajně přes naše hranice? Co to říká o nás? televizní hlasatelka: "pak si s pocitem euforie najímají převaděče.." Ale co je to za lidi? - oni, co je chytají a zavírají, - my co se díváme, - ti co je převádějí? * * * Ženy se nám nechtějí líbit - ony se nám musí chtít líbit * * * Prožívá snad každá doba toto zřetelné morální otroctví? Lidé nepotřebují mříže - stačí jim jejich mozky? * * * Ženy nebývají tak krásné .. jako myšlenky o ženách * * * Když se kouknu na zvířata "Vy jste blázni -" řeknu si Pak se zeptám kocoura "ty ze země jíst chceš?" On na mne "proč pořádně mluvit nemůžeš?" A vůbec - ode dneška budu žrát na zemi! * * * Co by nám asi vzkázala zvířátka, kdyby mluvit uměla? Určitě toto: "Běžte se mazat tou svou špínou do kanálu!" * * * Peníze jsou hovna - hrabeš se ve sračkách, když o nich mluvíš! * * * Kdo ti na Tvá poslední slova - vždy a jen on - odpoví? * * * Jak mluvit se zvířaty? Když přijde vize hysterického projevu (rozumím tím to co mě první napadne jako projev ku zvířeti) ponechat tento znak v mysli - přemýšlet nad tímto znakem a nad sebou v přítomnosti adresáta (především přemýšlet nad sebou - upřímně a kriticky) odpověď ze strany zvířete na sebe nenechá dlouho čekat. (hysterie = znakomluva, zvířata užívají symbolických znaků, abstrakcí, metafor) * * * Zamýšlet se sám nad sebou => vcítění, stažení, mír Zamýšlet se nad okolím => řešení, ovládání, útok nerozhodnost = agrese * * * Chci-li někoho obvinit, musím mlčet, svou řečí se každý obviní sám - i já * * * Bože, který nejsi - tážu se tě naposled: kdo jsem?19. 2. 2004
Vy - ženy
Vy - ženy - jste citlivé - vycítíte cokoli, člověk s vámi stráví podivuhodné chvíle. Často doufám, že si tito dva tvorové rozumí - přesto jste často stahující, vtahující, skoro bezcitné, až se vás člověk bojí - strádá, obviňuje se - nerozumí si, najednou místo štěstí z prožitku se dostavuje strach: kdo jste?City
Co k tobě cítím? Cítím strach z velikosti toho co cítím, bojím se tebe i sebe, Je vůbec těžký si cokoli uvědomit, nebo ti to i sdělit. A ani nevím, jestli teď nelžu sobě nebo tobě. Ale když nevím co je "pravda", jak mohu "lhát"? Navíc je možné, že necítím nic - to mě však děsí ještě víc. Strach a nejistota na každém rohu, kam kvůli tobě vůbec prchat mohu?21. 2. 2004
Proč nejsem vrah?
Našel jsem břízku, - tak blízko lesa - není mi smutno, když kočka mlsánevím co si v takto těžké době myslet, v co věřit - člověk ani nevěří že něco chce - člověk sotva věří na svět! mám problém uvěřit přátelům - to už spíše nepřátelům ti si nechávají na kontakt se mnou chladnou hlavu
- není víra v kterou věřím, vírou stupidních hlav? - v které nevěřím, není pokrok duše rozkladem těla? trápím se štěstím - těším se na strach! co je to za dobu?? ...proč nejsem vrah?
Starý pavián
V kleci přikován
na odiv debilům,
v hadrech a odstínech
smradu a strojů,
pavián s pistolí -
pavián s jedem -
nikomu nevěřit
a "tramvají jedem"
* * *
Bojím se hrdosti
doby jíž zhrdám.
* * *
Veliké století
Tak tohleto děláte v našem "velkém" století?
- zapálíte všem hranice a čekáte až poletí!
* * *
Abychom se mezi lidmi cítili čistě,
musíme se chovat jak prasata.
* * *
Zrada?
Všichni jeho přátelé konvertovali k cizí víře.
Nakonec se stal on jediným zrádcem,
který je prve opustil
- a nyní se k nim se stejnou drzostí snaží vrátit.
26-29. 2. 2004
Démon zla v lidech procitá, utrpení je květinou tohoto času, láska však klíčí pod hnojem ze starých klasů. (WC) Technická nemožnost existence halucinace čtení myšlenek - každý čte myšlenky! - jsou totiž přítomné v sociálním vazebném okolí jedince, a každý kdo chce vědět mé myšlenky, může jistými "normálními" postupy v nich číst. Dokonce ve starých kulturách existují sociální automaty, zprostředkující komunikaci mezi staletou sociální bytostí a jejím nynějším členstvem. Tato bytost nám může ukázat vzpomínky prostoru na své "mrtvé" - vlastně sociálně-prostorové struktury, které se po odchodu fyzického (snadno viditelného) jedince zachovaly a fungují takřka navěky (v podstatě jsou lidé produktem myšlenek spíše než myšlenky produktem lidí). Myšlenky jsou hmota, i v nich probíhá život, nemůžeme-li nikoho soudit podle genů, nesuďme ho ani podle vzhledu či myšlenek! Nesoudit znamená neodsuzovat pól pro jeho pólovost, avšak o jeho pólovosti mluvit můžeme - ta je pravdivá. Člověk s diagnózou v ruce mi připadá jako člověk s pravítkem, který si však neumí poradit s opravdovým prostorem existence - nikoli prostorem vesmíru - víte snad v čem žije vesmír? (WD) Neuróza je společenský, nikoli pouze osobní rozvrat! ČT2 narozdíl od novy znatelně a moderně rozšiřuje vědomí (směrem od sterility k pestrosti emocí) Pro zákony lze hrát divadlo Vědomí je metafora pohlcující nevědomí - - asociace neur. reprezentací je základní stavební prvek myšlení - metafora Člověk na druhé straně rozumí na nerozumění - nerozumění je nositelem informace V chaotickém rozestavění mozku se přesto všemu rozumí - vše je poškozené stavbě tkáně pořád jasné (WE) Co na tom? přesunul jsem se jako vědomí mimo svoji vnitřní sféru - zájmovost - nemohu nyní řešit otázky své fyzické a tomu blízké existence jediná podpora, kterou si psychicky nemocní zaslouží je finanční Existence psychiatrie je důkazem toxicity sterilní psychiky a životního stylu. Existence dobra a zla jako sociální chyba - chybami se však člověk velmi učí - toť naděje - na lepší svět? - proč ne? Slůvkem bych ani myšce neublížil - toť morálka, víra, chléb duše! (WF) "Není vlastně protikladů -" Jakoby duševní odrazy, jako kruhy na vodě, k nám, svým blízkým, v jejich rodný kraj, na místa a do situací, kde jejich původci mají ještě co řešit. Ti, co dělají něco jednoduše, vypadají pro ty složité, jako příliš složité, pro svoji jednoduchost. Prostor se za každou cenu snaží projevit na objektu, objekt je však pro prostředí prostředím. (XA) Chtěli jsme vidět to, co vidíme dnes? Chtěli jsme jako tvorstvo myslet? Máme ale vůbec co chápat? Nebo: má celá existence vesmíru nějakou minulost, za kterou se stydí a chválí? Ne - nemám problémy při zemi - ani je ze své úrovně problematiky vnímat nemohu - mám problémy lidstva - z jejich hlediska je to při zemi samozřejmostí - ztrácím svojí pří-Zemní identitu, proto se nestrachuji o svoji existenci v této sféře - nemohu ani cítit takovýto strach - cítím strach o své problémy - ty nacházím v celém fungování vesmíru - pro planetu je stejné žít jako člověk - a člověk nemá problémy s přesunutím vědomí do centra planety - to jsme mi - lidé pouště - lidé z nitra Země - dáváme pozor na chody povrchových magnetismů, válících se v cárech přes sebe vesmírem, život zdá se zápalnou směsí, je zajímavé nosit na zádech sama sebe - v nekonečnech převtělení Já=Země nebo Vy=lidé? (XB) Odmysleme si prosím potichu svět, odmysleme si, nepovšimnuti zákonem, sebe sama, odejděme do temných vod, vjeďme jazyky krys do městských kanálů, staňme se půdou, řekněme lidem jejich příběh.- až nastane čas lidí, ztratí se, nic se tomuto osudu nevyhne, ztratíme se jako obraz v písku, který se pouze přesype v jiné tvary. Ty žiješ celou dobu sama. Bojím se - však vše bylo určeno - není se čeho bát! Jsme jen dvě součástky - tvoříme jeden stroj - ani takto nejsme "sami" - proudíme jako čas vesmírem - jsme prouděním času - ohřívá a tvaruje vesmírnou hmotu "My je nestavíme mimo hru - každý se může vyjádřit. nelze však již zasahovat do rozběhlého procesu" (co když je celá demokracie rozběhlým procesem?) (XC) Hra pro cvik v soucitu se vším světem: hledat souvislosti mezi objekty při neustálém těkání očima. "Ty se tady flákáš, a já nerozumím ceně času!" Prostor může být kolapsující rovina Zákon/Občané <> DNA/Buňky Tráva spojuje lidi, a vy ji soudíte? (XD)(k následujícímu se hodí Chopin, prel. op. 28 no. 15 ) Život jako věc, kterou vídáme z oken vlaku, věc která je celá hotová, život jakoby už staletí ležel na zemi v prachu, Jakoby celý svět byl odpadkem na dně kanálu, jakoby proud odpadků živil pole, jakoby svět lidí nebyl otráven ocelí a plastem, jakoby tomu tak nebylo ani teď, řeknu si, ale vzduch změnil se! Chtěl bych ho lehčí, čistý od skal a kamenů, chlazený jezery, svěží a chutný. Prosím, nekalte si prameny důležité pro život, abyste vodu nemuseli "izolovat" od prostředí, aby se neskazila! K schizofrenii se člověk dostane asi tak jako k zaměstnání: okolní svět ji jedincovi jedině nabízí smrt není událost, ještě lépe - smrt není (XE) Vy, ženy, ani nevíte, jakou krásou jste v našich očích, neříkejte, že to tak jen vypadá! - když něco pro někoho nějak vypadá, pak je to takové, a nejenom pro někoho - pro všechny - když budete, milé ženy, chtít nás, muže, vidět jinak - můžete - a mi se takovými staneme - co po nás chcete děláme - vy děláte totéž pro nás - hledejte si třeba rozdíly světlo je vlněním prostoru myslíte, že jsou staroegypťané tak hloupí, aby stavěli "diktátorům" monstrozní hrobky? Neuměli spíše katapultovat lidskou energii, myšlenku - do širého vesmíru, aby se sloučila s řekou Bohů? Aby se vychýlili z lidské existence a přesunuli svoji energii kam chtějí, protože chtějí rozšířit své porozumění a pochopení... (XF) Lidé sami sebe nevidí, nikdo nemá šanci vidět sám sebe, a tak bojuje se svým okolím o sebepoznání. Lidské duše se na jistých rovinách pohledu zobrazují - zrcadlí se ve věcech: věci k nám mluví stejným jazykem jako my k nim. Má ženo - jsi ke mě přivázána zrcadlem, já miluji vše, a ty jsi centrem všeho, Tebou mluví vesmír ke mě, a tedy já ho poslouchám, - pod tvými kroky spí příroda Učení je proces, při kterém se okov informace přetaví v můj vlastní meč. Dějiny jsou akorát příjmáním mrtvých mezi sebe Strach je nejlepší dar, kterého si od nepřítele můžeš zasloužit. (XG) Potápím se tak hluboko, přesto Tě Slunce vidím stále stejně nízko nad sebou. Stejně se zdejší větry prohánějí, jako větry nezdejší, Stejně se válejí na slunci, stejně nám motají hlavu, stejně (XCh) Psychiatrům I (neboť štěstí je smrt) Vy, páni psychiatři tlumíte citlivé, pro jejich bolest, Když zmírá národ - citliví lidé bolí. Bolest je nutí zasadit se, v sobě či v okolí. Vy? Vy léčíte bolest, ničíte národ, děláte z citlivých lidí šťastné hlupáky. Jdete bezohledně za štěstím, vám by se líbilo, kdyby bylo k dostání v lékárně. Vám - právě VÁM bude jednou vděčný - národ feťáků Zmučeni silou jež nás dráždí .. .. Zmučeni přepjatým poklidem .. .. Zmučeni režimem "zdravého spánku" .. .. Budeme národ pod klihem Zmučeni kouřem od požáru, Dusíc se ve vlastní krvi, Nevíme ani co cítíme, Pro vás - pro vaší záchranu zemřít - musí každý prvý (XI) A za pár let, se podřezal sám svět Nevím co je koho och och je toho na mne mnoho!3. 3. 2004
Genialita
Každá struktura je vůči jiné "hloupější", nezávisle na své vnitřní inteligenci. nebo jinými slovy: Neexistuje genialita - vše je určitým druhem imbecility vůči něčemu jinému * * * Věta, která určuje cestu z bodu do bodu, je v podstatě částí výpleti reprezentace prostorové trajektorie cesty * * * Pes neumí mluvit s námi - ale to jenom kvůli tomu, že ho neposloucháme * * * OtroctvíKaždý je ve své podstatě otrokem, není žádná vůle - ani mezi myšlenkami ani v žilách - už sám "zákon příčiny a následku" je definicí otroctví a diktatury, - projevem otrockého pohledu člověka.Nábor
Máte mozek? - nemáte? (!) Tak co tu ještě hledáte Hybaj na policejní stanici! - pistoli budeš držet v pravici. * * * Sto moudrostí vedle mého hovna neobstojí!(Což potom jedna vaše lež?)
Princezně
Jsi pro mne něco jako moře - spřadená z obdivu měsíce, ležícího tiše na vzdouvající se hladině Chci tě poznat jako dílo každého umělce, chci zkoumat každý úmysl každičkého tahu, Chci se tím na chvíli ztotožnit s tebou, - zmizet pod hladinou Každé ráno se vracet s východem slunce, chtěl bych ti jeho zář darovat. Nechci od tebe nic, všechno však pro tebe Jas v tvém chrámu Hukot vodopádů Věže vztyčené na tvoji počest, Města a národy vzývající tebe Tebe jako ústa přírody tebe - jako vesmír v němž plane Slunce v němž hyne každý tvor - tebe jako hrob či kolébku Tebe miloval bych i jako morTeplouši!
- budí v nás pochyby o nás samých - to je ta nenávist, která se obecně "teploušům" věnuje - je to bič kněží na našich zádech - století po Nietzschem a rozdíl žádný! - neustále jsme posedlí touhou hledat na sobě - hůře - v sobě zlo vyhledávat něco, co by o mě špatně mluvilo mít v hlavě něco jako úderníka, který každou hodinu praští do Gongu a zařve: "Jsi ještě normální?!"Psychiatrům II
Může člověk rozeznat rozdíl mezi "obsahem" svého vědomí a skutečnou tváří světa? Můžu "chápat", že mám halucinace? Může to "chápat" psychiatr, při svém "soudcovském" typu vědomí? Zjistil by, že má sám halucinace? Že pacient není pacientem - v pravém slova smyslu vězněm - vězněm dnešní morálky, vězněm takřka politickým? * * * Přemýšlím či nepřemýšlím? - toť otázka pro dnešní "vrcholovou" vědu! Otázka - snad? Snad se nám na pár minutek zamotá hlava prchající euforií.5. 3. 2004 {ZmaTek}
